Výběr rostlin, které je možné pěstovat volně v bytě, je sice dosti široký, ale druhům vyžadujícím např. vyšší vzdušnou vlhkost či chladné zimování se zde dařit nebude. A ne každý má možnost postavit si skleník… Zasklením balkónu či terasy získáme samostatný prostor pro pěstování, kde rostlinám můžeme zajistit, vyšší vzdušnou vlhkost a více světla než v bytě i správnou teplotu pro zimování chladnomilnějších druhů.
Balkon jako skleník i jako zateplení
Zasklené balkóny jsou pro pěstování rostlin velice vhodné, počáteční investice na zasklení však nejsou v dnešní době malé. Časem se nám ale vrátí v podobě úspor za vytápění celého bytu. Zasklené balkony totiž fungují i jako zateplení a vzhledem k tomu, že dokáží akumulovat sluneční záření, jsou mnohem výhodnější, než klasická izolace. Za slunných zimních dnů se plně projeví výhody zasklení balkónu. Slunce prostor rychle ohřívá (např. i při venkovních teplotách kolem -10˚C bývá na uzavřeném balkoně teplota hodně přes 25˚C) a teplým vzduchem z balkonu tak můžeme přes den vytápět celý byt či dům.
Vytápěná či chladná zimní zahrada?
Jak již bylo řečeno, vzduchem z balkonu, ohřátým za slunečných dnů, můžeme vytápět celý byt či dům. Pouze za vysokých mrazů by mohly teploty i na jednoduše zaskleném balkoně klesnout pod bod mrazu a je nutné prostory přitápět – např. pouštěním tepla z bytu oknem či dveřmi. Úspory na vytápění jsou však v každém případě velké a výrazně převyšují ztráty tepla, které za velmi mrazivých dnů a nocí pouštíme okny na balkon.
Chceme-li však udržet na zaskleném balkonu celoročně vyšší teploty, nebude již stačit na balkon pouze pouštět teplo oknem, ale musíme do těchto prostor zavést stálé topení. Náklady na vytápění jednoduše zaskleného balkonu jsou však potom příliš vysoké. Pak pomůže jedině zasklení izolačním dvojsklem či trojsklem. To je sice cenově, oproti jednoduchému zasklení, i několikanásobně nákladnější, ale pokud chceme na balkoně pěstovat teplomilné rostliny a celoročně jej používat jako zvětšený obytný prostor, je to jediná možnost. I tak ale musíme prostor intenzivněji vytápět a tím přicházíme o finanční efekt úspor při akumulaci tepla balkonem za slunných dnů. Proto je nutné si nejdříve ujasnit, jak zasklený balkon budeme využívat a jaké rostliny zde chceme pěstovat.
Chladné zimování = úsporné pěstování
Nejčastější zasklívací systémy bývají pouze z jednoduchého skla (převážně tvrzené sklo 6 mm), které většinou nedovolí pokles teploty na balkoně pod bod mrazu, pouze pokud hrozí v noci větší mrazy (pod -15˚C), je dobré pootevřít okno či dveře z pokoje a pouštět na balkon přes noc teplo z bytu. Balkon můžeme také lehce dodatečně zateplit. Poslouží nám k tomu nejlépe netkaná textilie, kterou pověsíme ve vzdálenosti asi 3-6cm od zasklení balkonu, podobně jako závěsy v pokojích. Textilie tak v zimě slouží jako izolace před chladem (studený vzduch prostupující z venku skrz sklo se z větší části zachytí ve vzduchové komoře mezi sklem a závěsem z textilie). Průměrná teplota se na jednoduše zasklených, nevytápěných balkonech udržuje v zimě kolem 0 – 5˚C.
Na balkonech bez přímého vytápění zasklených izolačním dvojsklem, lze jednoduše udržet teplotu kolem 5 – 10˚C. K „dotápění“ balkonu pak opět stačí pouštět do prostoru teplo dveřmi či okny z pokoje a ztráty tepla pouštěného na balkon přes noc nebo v zamračených zimních dnech se přibližně vyrovnají úsporám z akumulace tepla za slunných dnů. V takových prostorách můžeme s úspěchem pěstovat rostliny vyžadující přes zimu temperované prostředí.
Letnění pokojových rostlin a zimování chladnomilných druhů = optimální využití zaskleného balkonu.
Letnění
Pokojové rostliny umístěné přes sezónu na zasklených balkonech mají dostatek světla i čerstvého vzduchu a bývají na první pohled v lepším stavu, než rostliny celoročně pěstované v bytě. Většina zasklívacích systémů umožňuje snadné větrání stažením jednotlivých oken ke straně. Tak si zde rostliny užívají čerstvého vzduchu a zároveň za chladu můžeme okna rychle uzavřít a rostliny jsou dobře chráněné. Také vzdušná vlhkost je zde větší a rostliny ocení i více světla než v bytě.
I rostlinám, které letníme na zahradě chaty nebo chalupy můžete na zaskleném balkonu prodloužit „letní sezónu“ – na jaře se můžou umístit na balkon o pár týdnů dříve než bychom je mohli dát ven a na podzim mohou být na balkoně, když už jsou venku první mrazíky. Rostliny tak naberou více sil a zkrátí se doba, kterou musí přečkat přes zimu v bytě.
Zimování chladnomilných rostlin
Chladnomilné rostliny (např. různé citrusy a subtropické okrasné rostliny, muškáty, kaktusy a sukulenty, masožravé rostliny i třeba chladnomilné orchideje) teplé zimování snáší velice špatně. Většina těchto rostlin snáší poklesy teplot až k nule a proto jsou zasklené balkony pro ně ideální a sběratelům těchto rostlin poskytnou vhodné podmínky, kteří by jim nemohly jinak zajistit.
